Dvě knihy v jedné: NÁMOŘNICTVO ZA POVSTÁNÍ BOXERŮ V ČÍNĚ V R. 1900 a VZESTUP A PÁD PEVNOSTI TSINGTAO, obě na témata, která nás byla po r. 1945 zpracována jen na úrovni publicistických článků.
I.
NÁMOŘNICTVO ZA POVSTÁNÍ BOXERŮ V ČÍNĚ V R. 1900
Je to už téměř zapomenutá událost, ale na přelomu 19./20. století jí žil celý svět. Jati především odporem k pronikání západního kapitálu, techniky, kultury a náboženství do Číny, začaly se k organizovanému odporu vůči „bílým ďáblům“ z Evropy a USA zvedat nejdříve lidové masy čínského obyvatelstva. Toto dění přerostlo v povstání s centrem na poloostrově Šan-tung. V Evropě a USA byli povstalci na základě určitých znaků zváni „boxeři“ (vysvětlujeme v publikaci). V čínských dějinách zdaleka nešlo o jedinou rozsáhlou revoltu, tato však začala ohrožovat největší východní čínská města: Peking (Pei-ťing) a Tiencin (Tchien-ťin) a v nich obyvatele evropských a amerických vyslaneckých resp. konzulárních čtvrtí (plus japonské). Už v r. 1899 docházelo k vraždám křesťanských misionářů, teď byli zejména ve východní Číně smrtelně ohroženi i západní stavitelé místních tratí, přístavů, průmyslových objektů… a diplomaté. Evropa a USA žádaly tvrdý ozbrojený zásah. Proto evropské, americké a japonské lodě dopravily na Žluté moře kontingenty převážně námořníků a námořních pěšáků a na jaře 1900 začala „čínská kampaň“. V první části naší práce líčíme nezdařené tažení expedice asi 2000 mužů pod velením adm. Seymoura na Peking, jež se za neustálých bojů musela vrátit, sledujeme i osvobození konzulární čtvrti v Tiencinu a dobytí velkého pobřežního pevnostního systému Ta-ku na přístupu k Pekingu. – Po osvobození Tiencinu nastal v létě 1900 pochod (zprvu) asi 18 000 mužů mezinárodního vojenského sboru na Peking; cílem byla vyslanecká čtvrť, jejíž obyvatelé pod náporem „boxerů“ i většiny místního vojska, jež se na stranu povstalců přidalo, už silně trpěli. Vyvstaly obavy, že ozbrojený nápor legační čtvrť, jakkoli opevněná, nevydrží a že její obyvatelé a čínští křesťané, kteří v její blízkosti našli trochu bezpečí, budou mučeni a pobiti. Jak se v té době v diplomatické čtvrti žilo a bojovalo, jak se vyslanci snažili zachránit čtvrť jednáním s čínskými úřady a dvorem autokratické císařovny Cch‘-si a jak nakonec vypadalo vysvobození čtvrti, líčíme ve druhé (této) části našeho vyprávění. V jejím závěru si všímáme i celkového potlačení povstání „boxerů“ a jeho následků pro Čínu i mezinárodní politiku – schylovalo se k rusko-japonské válce (1904–1905)..
II
TSINGTAO – VZESTUP A PÁD PEVNOSTI
Tsingtao – „perla Východu“ pod německou vlajkou nemělo dlouhé trvání. Německo, které v poslední čtvrtině 19. století zahájilo koloniální expanzi a získalo několik území v Africe a v západních oblastech Tichého oceánu, potřebovalo dostatečně velkou a vybavenou základnu eskadry, jež měla být „strážcem“ německých kolonií ve východní Asii. K zřízení základny si Berlín vybral čínský, t.č. opevňovaný přístav Čching-tao na poloostrově Šan-tung. V r. 1897 tedy Německo vyvolalo roztržku, jež vedla k násilnému obsazení přístavu a k jeho dlouhodobému pronájmu i s přilehlým územím. Z přístavu vznikla vojensko-námořní základna Tsingtao, kterou Němci začali vyzbrojovat a zřizovat v ní válečný přístav. Jaké byly pohnutky Berlína záboru tohoto přístavu, jak vojenský zábor probíhal a jak se město potažmo opevněná základna vyvíjely v dalších letech, vyprávíme v 1. dílu naší práce, jež obsahuje i podobný popis opevnění a vyzbrojení základny. A samozřejmě sledujeme i osud rakousko-uherského křižníku KAISERIN ELISABEH, který se v r. 1914 v Tsingtao objevil… V druhé části práce od dobývání Tsingtau koncem r. 1914 se věnujeme vojenství spojenců, jež hodlali na základnu zaútočit, zejména japonským armádním, námořním a už i leteckým silám (WAKAMIJA), líčíme poslední mírové dny v Tsingtau a dramatické vylodění spojenců na Šan-tungu. Pak už se soustřeďujeme na boje na obranném pásmu základny včetně několika prvních leteckých akcí a námořního ostřelování a opět si všímáme i minovacích akcí a osudu rakousko-uherského chráněného křižníku KAISERIN ELISABETH… Práce obsahuje četná vyobrazení a mapky. Závěr naší práce patří vylíčení posední etapy dobývání Tsingtao ve třech jejích fázích, pojednáváme o poslední akci torpédoborce S90 (zničení minonosce TAKAČIHO) i agónii obrany základny. Závěr práce věnujeme událostem v Tsingtao po kapitulaci a politickým důsledkům pádu tohoto německého „opěrného bodu“ ve východní Asii. Text je doplněn podrobným výčtem lidských materiálních zrát. Práce obsahuje četná vyobrazení a mapky. – 170 stran / 170 Kč.