BALTICKÉ LOĎSTVO POD KONTRAADMIRÁLEM ROŽESTVENSKÝM odpluje do východoasijských vod koncem června. Loďstvo se skládá z bitevních lodí KNÍŽE SUVOROV, BORODINO, CAR ALEXANDR III. a OREL, jež mají vesměs po 16000 tunách a jsou zbudovány dle typu od Port Arturu známého CESAREVIČE. Kromě těchto čtyř lodí jsou tu ještě pancéřníky NAVARIN a SISOJ VELIKIJ, jež jsou typu staršího, dále křižáky OLEG, IZUMRUD, ŽEMČUG, SVĚTLANA a ADMIRÁL NACHIMOV a transporty OKEÁN a KAMČATKA. K loďstvu patří ještě 9 podvodních člunů, 5 torpédovek a 2 protitorpédovky nejnovějšího vzoru, rychlosti 36 mil za hodinu. V Suezském průplavu připojí se k tomuto loďstvu pancéřníku „DIMITRIJ DONSKÝ a OSLABJA a křižák AURORA, jenž čeká na rudém moři. (16.4.1904)
Slavnostní nástup posádek na lodě 2. Tichooceánské eskadry. Přehlídka na Něvském prospektu v Petrohradě.
OTÁZKOU, MÁ-LI JAPONSKO PODMOŘSKÉ ČLUNY zabývá se veškeren tisk. Japonci zapírají, leč svědectví proti nim se stále množí. Z Filadelfie oznamuje inženýr Cramp, jenž pro Rusko RETVIZANA a VARJAGA, že má pádné důvody pro své tvrzení, že škody spáchané u Port Arturu ruským lodím způsobeny byly podmořskými čluny. Kapitán Bruckman, přednosta loděnice, jež patří Crampům, viděl totiž již před několika léta v loděnici v Jokosuce podmořský člun, na němž se tu pracovalo. Také známý elektrotechnik Tesla tvrdí, že Japonci mohou míti podmořský člun, a přiznává se, že sám má na tom část viny. Zabývalť se spolu s inženýrem Nixonem konstrukcí podmořského člunu a byl tak neprozřetelný, že ukázal (?) japonským technikům své plány.Potvrzení zprávy té nutno vyčkati, neboť dle ní by se zdálo, že zmíněný velký vynálezce je též velkým mluvkou (…). Tesla sám tvrdí o svém tajemství, že kdo je zná a dovede jej užívati, stane se pánem moře. Pokud však Japonci skutečně by měli podmořské čluny, pak jest to velké nebezpečí pro ruské loďstvo, jež se na Baltu připravuje k cestě na Dálný východ. (24.4.1904)
VÁLENÁ KONFERENCE konána byla za přítomnosti nově jmenovaného velitele Tichomořské eskádry, admirála Skrydlova, v Petrohradě. Předsedal velkokníže Alexej, jenž prohlásil, že byl úplně srozuměn s taktikou admirála Makarova. Tento projev je včasnou satisfakcí padlému hrdinovi povolání, neboť sotva se nad Makarovem zavřely vlny a pominul první dojem, psaly mnohé listy, jež ještě před týdnem oslavovaly jeho odvážnost, jakoby byl zahubil sebe i loď s několika sty mužů z pouhé umíněnosti a bravury, kdežto jiné zas vyčítaly mu, že dal se vylákati. – V petrohradské konferenci rozhodnuto bylo, že má se baltické loďstvo vypraviti na východ koncem června. – Dle jiné zprávy bude vedením plukovníka Brzenka vyslána výprava, aby vyšetřila pro baltické loďstvo cestu k jeho průjezdu Severním Ledovým mořem a úžinou Beringovou. (24.4.1904)
NOVÝ VELITEL TICHOOCEÁNSKÉHO LOĎSTVA admirál Illarionovič Skrydlov narodil se 1. dubna 1844 a je tedy právě 60 let stár. Muž, k němuž se dnes s nadějí a důvěrou obrací celé rusko, jest znamenitý námořník, muž statečný a rozhodný, ale převládá u něho chladná rozvaha, kdežto předchůdce jeho Makaron dával se svým ohnivým temperamentem snadno unášeti. Za války turecké Skrydlov vyznamenal se svým hrdinstvím tak, že byl odměněn řádem Svatojiřským. Před svým jmenováním velitelem loďstva černomořského , odkud povolán nyní na bojiště, byl již velitelem eskadry na Tichém moři, při kteréž příležitosti poznal důkladně nynější bojiště i japonské loďstvo. – Jmenování Skrydlova přineslo ruským myslím, vzrušeným ztrátou Makarova, značné uspokojení. Na bojiště dostaví se Nový velitel v prvních dnech měsíce května. (24.4.1904)
O ÚKOLU ADMIRÁLA SKRYDLOVA / Ruské listy praví, že je velice zodpovědný a těžký. Musíť chránit zbytky loďstva jako zřítelnici oka a přitom nahražovati všechny morální ztráty. Musí se říditi heslem Kuropatkin: „Trpělivost, trpělivost a opět trpělivost!“ Skrydlov je mužem velké energie, velkých zkušeností a velice statečný. Jest vždy ochoten za vlast zemřít, ale poněvadž vlast ho potřebuje, raději chce žíti, aby prospíval vlasti a aby svou energii budil energii ostatních. Admirál Skrydlov, jak některé listy sdělily, vyslovil se pochvalně o taktice Makarova. 27.4.1904)
ÚSUDEK SKRYDLOVA O JAPONCÍCH, jejž pronesl krátce před smrtí Makarova, jest pro tyto velice lichotivý. „Bojujeme proti vzornému loďstvu a vzorným námořníkům. Jsem sice přesvědčen, že nad nimi zvítězíme, ale vítězství toto nebude snadné.“ I o pozemním vojsku vyslovil se Skrydlov pochvalně.
ČERNOMOŘSKÉ LOĎSTVO NA VÝCHOD? Petrohradské námořní kruhy neradí prý k tomu, aby loďstvo černomořské vysláno bylo proti Japoncům, poněvadž je pro váleční s moderními japonskými loděmi neschopné. Bohužel dlužno uznati, že japonské lodi, vesměs novějšího data a větší rychlosti, byly by určitě soky nebezpečnými. (1.5.1904)
ZINOVIJ PETROVIČ ROŽESTVENSKIJ byl těchto dnů jmenován velitelem druhé, nové eskadry ruské na Tichém oceáně. Zinovij Petrovič patří k nejmladším, ale zato i nejenergičtějším a nejvzdělanějším ruským admirálům. Narodil se r. 1848, námořnického vzdělání nabyl v petrohradské kadetní škole a spaciálních kursech Michajlovské dělostřelecké akademie. Několik let později zúčastnil se Rožestvenskij vojny rusko-turecké a jeho činnost na Dunaji i Černém moři provázena byla skvělými výsledky. Jako 30letému muži dostalo se mu nejvyšších dvou ruských vojenských vyznamenání a roční pense 630 rublů. Zvláště vyznamenal se, když jako velitel malého neobrněného parníku hnal útokem na tureckou pancéřovou loď a ji zahnal.
Kontraadmirál (vzápětí viceadmirál) Zinovij Petrovič Rožestvenskij (fotografie z léta r.- 1904).
PROTI JAPONSKÝM ŠPEHOUNŮM vypíše prý ruská vláda ceny. Proslýcháť se, že byl v těchto dnech učiněn jakýmsi japonským agentem pokus o vyhození kronštadtských skladů do povětří. Ve skladištích kronštadtských se nachází tou dobou více než 100 000 mc pyroxilínu a mnoho jiných výbušných látek, a kdyby se byl zamýšlený atentát zdařil, bylo by to znamenalo hroznou katastrofu. (15.5.1904)
JAPONSKÝ STŘELNÝ PRACH / Úřední telegrafické zprávy z Washingtonu sdělují, že střelný prach japonský, jehož výroba jest obestřena tajemstvím, má strašnou sílu. Výbuchy nábojů tímto prachem naplněných vyvolaly úžas vojenských attacheů. Náboje, prorážející nejlepší obrnění, prasknou, ačkoliv obsahují jen málo prachu, roztříští se v bezčetné špičaté kusy, které s takovou silou se rozletují, že vše zničí, co jest jim v cestě. (1.6.1904)
BALTICKÉ LOĎSTVO vypluje na Dálný východ najisto prý mezi 15. a 20 srpnem. Jádrem loďstva bude 8 řadových lodí, z nichž 5 zcela nových, vším moderním příslušenstvím opatřených, a 3 staršího typu, ale opatřeny vesměs novými stroji a novou výzbrojí. Řadové lodě provázeti bude 5 křižáků velkých a přes 30 pomocných křižáků, torpédových lodic a celá spousta jiných lodí dopravních. Bude to loďstvo, jemuž rovné dosud nebrázdilo hladinu Tichého oceánu. Znalci Tvrdí, že zejména menší dělostřelectvo tohoto loďstva jest znamenité a že nové loďstvo vůbec je vyzbrojeno mnohými dalekonosnými děly nejtěžšího kalibru. (8.6.1904)
O BALTICKÉM LOĎSTVU se oznamuje, že již jeho posádky o 8.000 mužích jsou v Kronštadtu shromážděny a že velkokníže Alexej již vykonal přehlídku. Přípravy k vyplutí loďstva toho valně pokračují. (10.6.)
PODMOŘSKÝ ČLUN „PROTECTOR“ koupili Japonci z Ameriky. Je to tedy první podmořský člun, jehož bude ve válce použito. (19.6.1904)
BALTICKÉ LOĎSTVO ÚŽINOU BERINGOVOU? / Z Petrohradu oznamují, že caru podán byl důstojníkem Kulcevským projekt na proplutí baltického loďstva ruského ledovým mořem a úžinou Behringovou. Kulcevský jest prý výborným znalcem poměrů a na zkušební lodi tuto cestu již vykonal. Car zaslal jeho zprávu admiralitě, aby se vyslovila k tomuto návrhu.
JAK CHYSTAJÍ SE JAPONCI UVÍTATI BALTICKÉ LOĎSTVO / „Daily Mail“ vypravuje, že Japonci vymyslili hrozný prostředek k zničení lodí baltické eskádry, která chystá se k odplutí na Dálný východ. Japonský kapitán Oda, vynáoetce oněch hrozných min, jež zahubily PETROPAVLOVSKA, vynalezl nyní ještě něco hroznějšího, totiž stroj – něco prostředního mezi minonoskou a minou, naplněný nitroglycerinem a hnaný petrolejovým motorem. Tyto pekelné čluny mohou plouti bez posádky a vybuchnou pomocí elektřiny bez drátu. Jakmile přijde zpráva o příchodu ruských lodí na Tichý oceán, japonské pekelné čluny budou rozestaveny na několika místech u Formosy a Lušujských ostrovů. Aby těmito pekelnými čluny nebyly poškozeny lodě neutrálních zemí, japonští křižáci budou křižovati nedaleko pekelných člunů a budou dávati neutrálním lodím výstrahu. Nově vynalezený japonský pekelný stroj po výbuchu nezanechá nic plavbě nebezpečného na povrchu mořském. (29.6.1904)
BALTICKÉ LOĎSTVO zčásti vyplulo prý již z Kronštadtu. Zpráva ta ovšem zní velice málo věrohodně. (3.7.1904)
2. Tichooceánská eskadra na Velké rejdě Kronštadtské (září 1904).
VYPLUTÍ BALTICKÉHO LOĎSTVA / Berlínské listy dozvídají se z Petrohradu, že ruská vláda přísně tají se s tím, kdy loďstvo toto vypluje, leč jisto prý jet, že před koncem září k tomu nebude. Zato však posílají se již nyní torpédové lodice po Sibiřské dráze. Zpravodaj berlínského „Tagblattu“ tvrdí, že viděl na nádraží Nikolajevském dvanáct hotových torpédovek naložených na vagóny. Každá lodice spočívá na třech vozích, z nichž prostřední je vždy velice silné konstrukce o osmi osách. Tímto způsobem bude prý v nejbližších dnech posláno do Vladivostoku 36 torpédovek a několik podmořských člunů (…) (31.7.1904)
BALTICKÉ LOĎSTVO, jak nyní se z Petrohradu oznamuje, vyjede 16. t. m. Admirál Rožestvenský, velitel tohoto loďstva, vztyčil již na lodi SUVOROV svoji admirálskou vlajku na znamení, že výprava jest zahájena. Loďstvo sestává z 60 lodí z nichž 8 bitevních lodí pancéřových a 9 pancéřových křižáků. O torpédové flotile tohoto loďstva praví se, že jest nejnovější a nejmodernější vypravena, kdežto z velkých válečných lodí jsou některé poněkud zastaralé, ale vesměs dnešním poměrům přizpůsobené. Baltické loďstvo bude prý na místě svého určení za 69 dnů, tj. asi za deset neděl. Tj. ovšem hrozná zkouška trpělivosti pro všecky přátele Ruska, ale vzhledem k potížím, jež překonati jest loďstvu, jež trpí velice nedostatkem uhelných stanic, není jiné rady, než té, již na počátku války udělil Kuropatkin svým ctitelům. – O dostatek uhlí pro výpravu postaráno jest dopravní lodí DON, jež veze s sebou pro celé loďstvo zásobu uhlí na deset neděl(?), as 800 volů a jiné zásoby proviantu. Dvě jiné lodi povezou též uhlí a můžeme, ač se o tom v novinách ovšem nepsalo, spoléhati, že asi již námořní správa ruská měla dost času, aby vyslala napřed několik dopravních lodí s uhlím, jež by loďstvo cestou na určitých místech čekaly. – O zdar výpravy baltického loďstva - nelze to zapírati - jest starostí dost a dost. Řekněme, že tedy jistě již ve stanovený den vypluje, pak bude moci doraziti na místo asi koncem října nebo v nejpříznivějším případě kolem 20. t. m. Leč jaké nástrahy čekají je od Japonců, kteří jistě vše možné, aby cestu jeho zkřižovali, jaké překážky položí mu ještě sama příroda. Jak těžko a nebezpečno jest opatřování lodí uhlím na širém moři, zejména za bouřlivé povětrnosti, a což jestliže do té doby - ve válce nutno na vše pomýšleti - Port Artur přece jen padne, a bude-li přístav vladivostocký již zahražen ledem… Však k čemu malovati čerta na stěnu, když i tak jest situace dosti ponurá? Nuže, doufejme, že Port Artur přece vydrží, a pak ovšem nastane ve válce i na moři velký obrat, neboť tj. již jisto, že japonskému loďstvu začíná býti nevolno. (16.8.1904)
O VYPLUTÍ BALTICKÉHO LOĎSTVA přinesli jsme již předešle zprávu, v níž jsme - jediný pokud víme z českách listů – naznačili svou pochybnost o tom, že by jediná dopravní loď DON mohla s sebou vézt dostatek uhlí pro všech 60 lodí, z nichž loďstvo sestává. „Brl. Tagblatt“, jenž o věcech námořních bývá dobře zpraven, píše o tom: „Jest to nepřístojnost takové zprávy vůbec otiskovati. Jediná velká pancéřová loď spotřebuje při rychlosti 10 uzlů denně 50 tun uhlí, tedy za šest neděl 2000 tun. Ale dopravní loď DON nenaloží více jako 6000 tun a když má kromě uhlí vézt ještě 800 volů, pak nevezme více než 2000 tun, tedy aspi právě tolik, kolik spotřebuje na cestu jedna z velkých pancéřových lodí. (…) A bohužel nemůžeme než sdíleti další pochybnosti, jež zmíněný německý list projevuje, píšeť: Jest vůbec nemožno eskádru sestávající z 60 různorodých lodí (lodí různé rychlosti) trvale udržeti pohromadě a zejména jest nemožno loďstvu takovému, aby se na cestě, trvající 69 dnů, samo svým uhlím opatřovalo. Jest nám neznámo, jak si Rusko představuje, že Baltické loďstvo dostane se na bojiště a kde toto bude stationováno, neboť jest nemožno, aby vezlo si samo celou svou spotřebu uhlí. Tak jest též nemožno umístiti 60 lodí na vnitřní rejdě Port Arturu. (16.8.1904)
PŘÍPRAVY NA VYPLUTÍ BALTICKÉHO LOĎSTVA / Rusko koupilo za 3 milióny marek parník BELGIA od hambursko-americké společnosti a vypraví ho v nejbližších dnech jakožto uhelný parník baltické floty na cestu. Za tímže účelem jedná se prý i o zakoupení parníků BENGOLIA a COLUMBIA, za něž žádáno jest 7 miliónů marek. Ruský agent v Londýně najal prý asi 20 lodí anglických, německých, amerických a norských k dopravě 70.000 t uhlí do Port Arturu a Vladivostoku.
KDY VYPLUJE BALTICKÉ LOĎSTVO? Oznamujeť se z Petrohradu, že lodi tamějšího loďstva poslaly eskádře baltické blahopřání k odjezdu a žehnání jejím zbraním, k čemuž velitel lodi SUVOROV, na níž jest vztyčena admirálská vlajka Rožestvenského, odpověděl srdečným díkem, aniž byl se jen slovem zmínil, že snad by to byla gratulace předčasná. (21.8.1904)
Vlajková loď 2. Tichooceánské eskadry - KŇAZ SUVOROV v r. 1904.
POMOCNÉ LOĎSTVO RUSKÉ Z KRONŠTADTU má silné složení:
Lodí pancéřových jest pět: ALEXANDR III, BRORODINO A KŇAZ SUVOROV z r. 1901 a OREL z r. 1902. Tento nebude prý včas vystrojen a nevypluje. Tyto lodě mají 13 000 tun, plují rychlostí 18 uzlů a mají posádku po 750 mužích.. Vyzbrojeny jsou 4 děly 305 mm, 12 děly 152 mm, 20 děly 75 mm, 32 děly lehkými a torpédomety. – OSLJABJA z r. 1898 je poněkud menší, avšak rychlejší než dříve jmenované, mužstva lodního 732 a výzbroj: 4 děla 254 mm, 12 děl 152 mm, 20 děl 75 mm, 28 děl lehkých a několik torpédometů. Při vypuknutí války byla v Džibuti, vrátila se však do Kronštadtu. – SISOJ VELIKIJ z r. 1894 a NAVARIN z r. 1890 mají 9 tisíc tun, plují rychlostí 16 uzlů, první má lodního mužstva 604 hlav,druhý 650 hlav. Výzbroj prvého tvoří 4 děla 305 mm, 6 děl 152 mm, 4 děla 75 mm, 18 děl lehkých a 6 torpédometů, druhého 4 děla 305 mm, 8 děl 152 mm, 10 děl lehkých a 6 torpédometů
Obrněné křižníky má vzpomenuté loďstvo dva. Jsou to ADMIRÁL NACHIMOV z r. 1885 a DMITROJ DONSKOJ z r. 1883. První má 8 tisíc tun, pluje rychlostí 16 uzlů a mužstvo jeho čítá 567 hlav, vyzbrojen jest 8 děly 203 mm, 10 děl 152 mm, 10 lehkými děly a 4 torpédomety. Druhý křižník má 6000 tun, jede rychlostí 16 uzlů, má mužstva 551 hlav a jest vyzbrojen 4 děly 203 mm světlosti, 4 děly 152 mm, 10 děly 120 mm, 35 lehkými a 6 torpédomety.
Krytých křižníků má kronštadtské loďstvo pět. AVRORA z r. 1900 jest vyzbrojena 8 děly 152 mm, 24 děly 75 mm, 10 děly lehkými a 3 torpédomety, má 6700 t, jede rychlostí 21 uzlů a má 422 hlav mužstva. SVĚTLANA z r. 1896 vyzbrojena jest 6 děly 152 mm, 18 lehkými a 2 torpédomety, má 3200 tun, jede rychlostí 20 uzlů a čítá mužstva 322 hlav. OLEG z r. 1902 jest vyzbrojen 12 děly 152 mm, 12 děly 75 mm, 12 lehkými a 4 torpédomety, má 6 tisíc tun, jede 23 uzly a mužstvo jeho jest 580 hlav. IZUMRUD z r. 1903 jest vyzbrojen 6 děly 120 mm, 9 lehkými a 3 torpédomety, má 3 tísíce tun, 25 uzlů rychlosti a 300 osob mužstva. Právě tak vypraven jest ŽEMČUG.
Baltické loďstvo provázeti budou četné lodi torpédové a též lodi zásobovací. (31.8.1904)
Gardový bitevní obrněnec BORODINO.
DOBROVOLNÉ LOĎSTVO poskytlo k válečným účelům některé své lodi. Na Rudém moři a nyní snad na jihu Afriky křižují ST. PETĚRBURG, vyzbrojený r. 1894 jedním těžkým dělem průměru 203 mm a 6 děly 152 mm, má 9500 t a pluje rychlostí 19 uzlů. SMOLENSKO z r. 1900 má výzbroj 6 děl 152 mm, má 12 000 t a pluje rychlostí 20 uzlů. Na Středozemním moři křižují DON (dříve FüRST BISMARCK), ozbrojený několika děly 152mm světlosti a právě tak vyzbrojený URAL (dříve KAISERIN MARIA THERESIA), které Rusko nedávno zakoupilo. (31.srpna)
BALTICKÉ LOĎSTVO jež v těchto dnech vypravuje se na cestu na Daleký Východ, čítá 40 lodí, jež stojí pod vrchním velením viceadmirála Rožestvenského, jehož podvelitelem jest kontraadmirál Felkerzam. Jádro tohoto loďstva tvoří tři velké pancéřové lodi typu BORODINO, jež zbudovány byly na ruských loděnicích. O těchto praví německé listy, že zprávy, jakoby tyto lodě nevyhovovaly všem moderním požadavkům, jsou lživé. V loděnicích těch pracuje se pod přísným dozorem vládním a spolehlivě. Ostatní řadové lodě jsou různých typů a různé ceny. OSJLABJA jest sesterskou lodí portarthurské POBĚDY. Jest již poněkud starší, ale její výzbroj jest zcela moderní. Po nehodě, jež ji stihla na Středozemním moři, vrátivši se do Kronštadtu, byla zcela rekonstruována. Podobně i ostatní dvě řadové lodi, jež jsou ještě starší než OSLJABJA. Také křižáky jsou různého stáří a různé ceny a znalci vidí v nich slabinu celé eskadry, což jest ovšem dosti povážlivé, neboť nemá Rusko ve vodách východoasijských dobrých křižáků nazbyt. Flotě přidáno jest celé loďstvo pomocných lodí, transportů uhlí, zásobních uhlí, lodě strojnické aj. Cesty, jimiž se loďstvo může bráti, jsou tři: (1) Suezským kanálem, což čítá úhrnem 12500 mořských mil, (2) kolem kapu Hornova, což je 21 700 mil, (3) kolem mysu Dobré naděje, což obnáší 16 100 mořských mil. Kterou cestu ruské loďstvo zvolí, jest dnes ovšem pro nezasvěcence ještě hádankou.(14.9.1904)
ZÁKLADNA BALTICKÉHO LOĎSTVA NA VÝCHODĚ / Spekuluje se, kdy loďstvo toto vypluje a zda vůbec či nic pořídí na Dalekém Východě. Vyskytla se dokonce zpráva, že při křtu následníka Alexie jeden z kmotrů, princ Jindřich Pruský, řekl admirálu Rožestvenskému, který loďstvo pro východ určenému velí: „Než tam dojedete, Vladivostok zamrzne. Co tam?“ Výrok ten jest ovšem zřejmě naprosto smyšlený, neboť princ Jindřich jako admirál německý nemohl pronést slova tak nesmyslná, připustíme-li i, že by pokládal takový výrok za slušný. Jde-li o činnost Baltického loďstva ve žlutých vodách, připomíná se vždy, že do té doby, než se po 90denní plavbě na Daleký Východ dostane, Port Artur padne zatím do rukou japonských a Vladivostok zamrzne. Dle náhledu příležitostných válečníků potom loďstvo baltické nebude míti pražádnou operační basis, a bez oporné základny, nutného přístavu, nebude prý moci vyvinouti činnost. Jest pravda, že bez oporného přístavu ruské loďstvo by se neobešlo, ale přístavem tím nemusí býti ani Port Artur ani Vladivostok. Jde o to, aby ruské loďstvo mělo přístav, kde by mohlo mužstvo si odpočinouti, kde by se menší správky provedly a naložilo se uhlí. Takový přístav vyhledá se dle potřeby. – V „L´Echo de Paris“ znamenitý francouzský posuzovatel nynější války pan Emil Danthesse poukazuje na případy podobné. Roku 1794 anglický admirál Jervis vyhledal si přístav na severovýchodě Korsiky, v zátoce Saint-Florentské. Odtamtud admirál Nelson pronásledoval dopravní lodě francouzské, odtamtud vyjelo loďstvo, které zadrželo Napoleonovy pomůcky k obléhání Mantovy, odtamtud měl se vésti útok na tulonské loďstvo admirála Martina. Před bitvou i Navarinu zaujal admirál de Riquy přístav milský jako operační basis. Ve válce krymské obsadili Angličané též přístav balaklavský a pak Francouzi zátoku kamišskou. Za války franko-čínské r. 1884 francouzský admirál Coubert zamýšlel jako operační basis zaujmout přístav portarthurský, a jen pro uhelné doly volil nevhodně Kelung na ostrově Formosa. Ve válce americko-španělské Američané jako prvou základnu obsadili ostrovy Havaj, na půl cesty mezi Spojenými státy a Filipinami. Před útokem na Cavite zaujal admirál Deset na Filipinách zátoku Sibigskou. Pro případ, že by tedy pádem Santiaga na Kubě nebyla válka skončila a byla by se přenesla do Evropy, bylo by si americké loďstvo sjednalo přístav základní na ostrovech Azorských. Konečně ví se, že Anglie pro případ války s Francií podobně chce učiniti na moři Středozemním na Balearech naproti Toulonu. - Japonci v r. 1894 za války s Čínou nerozpakovali se sjednati si basis na škodu Koreje. - Podobně učiní Rusko! Na ostrovech Malajských nebo v Mikronesii snadno najde potřebnou zátoku. Proto ani pád Port Arturu neznamenal by konec války námořní. Dle toho zle určitě souditi, že Baltické loďstvo do války východoasijské zasáhne, kdy však, toť tajemství ruské admirality. (21.9.1904)
ŠÍLENSTVÍ Z RUSKO JAPONSKÉ VÁLKY má nový případ, jenž oznamuje „Temps“: Dva Pařížané – Perinel a jeho přítel Rochet – pojednávali u láhve vína o rusko-japonské válce. Perinel, horlivý rusofil, nemoha se shodnouti se svým přítelem v náhledech, najednou chytil tohoto za krk a začal ho rdousiti se slovy: „Eh, ty mikádo! Já ti ukážu, co je zač, když se uráží Rusko!“ Promluviv toto, Perinel zasadil Rochetovi několik ran nožem. Raněný byl odnesen do nemocnice a Perinel zatčen. Nevzdal se však snadno, pokládaje policisty za Chuchuzy. Nešťastník byl poslán na psychiatrickou kliniku. (25.9.1904)
PROČ NEVYPLULO BALTICKÉ LOĎSTVO / Frankfurtský deník dozvídá se z velice prý spolehlivého pramene, že baltické loďstvo proto nemohlo vyplouti, poněvadž před samým odjezdem byly stroje citelně poškozeny. Živlové v lodních mužstvech, jimž prý se nechce do Asiem nasypali písku mezi ony části stroje, jež se trou, následkem čehož bude třeba rozsáhlých oprav. – Zpráva tato zní velice pravděnepodobně a je to nepochybně zase jeden z výmyslů, jimiž má býti zlehčováno Rusko ve svém vojště a námořnictvu, jehož vlastenecká ochota se tu hanebně podezřívá. (28.9.1904)
O BALTICKÉM LOĎSTVU a nezbytné potřebě jeho brzkého vyplutí na Dálný východ vyslovil se i kapitán Klado, jenž vrátil se do Petrohradu z Vladivostoku, kdežto byl přidělen štábu admirála Skrydlova. (…) Kapitán Klado vyplutí baltického loďstva pokládá za nutné, poněvadž ho bude nezbytně třeba, ať se již Port Artur udrží nebo padne. Ano, jest prý i nutno, aby i část Černomořského loďstva odebrala se na Východ. Náhled, že by lodi černomořské nebyly způsobilé k plavbě na východoasijské bojiště a že by tu nemohly konati dobré služby, prohlašuje kapitán Klado za mylný i soudí, že by Turecko nic nenamítalo proti proplutí Dardanellami a že i Anglie za určité politické kompensace dala by si říci. (28.9.1904)
RUSKÉ ČERNOMOŘSKÉ LOĎSTVO odplulo náhle ze Sevastopolu a nikdo nemůže pověděti, kam se podělo. Toť nejnovější zpráva. Jež ovšem v Anglii vyvolala velikou senzaci. Anglický vyslanec v Petrohradě učinil o tom ihned sdělení turecké vládě, jež svolala ministerskou poradu, jejímž předmětem je asi otázka, jak zachovati se, aby Rusové propluli Dardanellami a aby Angličané se s tím spokojili. – Ruské lodi černomořské jsou sice namnoze staršího původu, leč účeli svému, jak minule dle úsudku kapitána Klada jsme oznámili, dosud zcela vyhovují. Mnohé z nich byly rekonstruovány, jiné jsou opatřeny všemi moderními, od doby jejich zbudování zavedenými přístroji. Čítá pak loďstvo to 8 pancéřových lodí bitevních, 3 křižáky 1. třídy, 3 torpédové křižáky, 10 torpédoborců, 27 torpédovek a celou řadu různých pomocných lodí. Kromě toho zakoupila vláda v poslední době několik dopravních parníků a v loděnicích pracuje se horlivě na dokončení 7 válečných lodí, z nichž 2 řadové a 2 křižáci. (2.10.1904)
ROZKAZ RUSKÝM ADMIRÁLŮM / V Londýně dozvěděli se z Petrohradu, že admirálům ruským v Port Arturu a Vladivostoku dán byl rozkaz, aby příště nešetřili tak příliš své lodě. Když mohou způsobiti Japoncům škody na jejich loďstvo, poněvadž prý by ztráta dvou nebo tří řadových lodí nepřátele znamenala pro japonské loďstvo ztrátu na teč čas nenahraditelnou a měla by ohledně připlouvání baltické eskadry za následek úplnou změnu situace. – Takový rozkaz se ovšem z Petrohradu snadno dá, ale mnohem tíže provede, když jest ruské loďstvo na ten čas valně ochromeno. (2.10.1904)
V PŘÍČINĚ LOĎSTVA BALTICKÉHO dochází teď z Petrohradu konečně prý zcela zaručená zpráva, že vypluje dne 8. října. Doufejme, že tentoktráte do toho nic nepřijde, neboť jest již větru svrchovaný čas k jeho zakročení. (2.10.1904)
BALTICKÉ LOĎSTVO vypluje již – ale docela jistě – dne 15. t. m. Z Kronštadtu budou vypraveny ještě některé další lodě, takže bude toto loďstvo silnější, než se původně myslelo. (5.10.1904)
Z PETROHRADU OZNAMUJÍ, že baltické loďstvo odpluje prý v úterý do východní Asie. (8.10.1904)
VZORNÁ NEUTRALITA / „Daily Mail“ oznamuje, že v továrnách Kruppových v Essenu dnem i nocí s největším kvapem zhotovují se děla. Jedna polovice závodu vyhovuje zakázkám Rusů, druhá Japonců. Důstojníci a kresliči dávají bedlivě pozor při provádění zakázek svých vlád. (8.10.1904)
BALTICKÉ LOĎSTVO VYPLULO / Konečně dochází zaručená zpráva, že baltické loďstva šťastně již vyplulo. Čítá 7 řadových lodí, 8 křižáků, 9 torpédoborců a 10 velkých dopravních lodí. Při španělském pobřeží se loďstvo rozdělí a popluje polovina Suezským kanálem, polovina kolem mysu Dobré naděje. Na Indickém oceáně se na určitém místě obě loďstva spojí. (16.10.1904)
Bitevní loď NAVARIN (ano, příď je v popředí, komíny jsou rozmístěny do čtverce). Působivý snímek obletěl svět.
O BALTICKÉM LOĎSTVU nepříliš potěšitelný úsudek podává petrohradský dopisovatel listu „Berlinek Tagblatt“. Píšeť, že z 32 lodí tohoto loďstva 7 torpédovek sotva asi jest schopno vykonati tak velkou cestu. Ostatní plavidla této floty třídí se ve dví: K první skupině počítá novější lodi, totiž ne přes 8 let staré, a to jsou SUVOROV, ALEXANDER III, BORODINO, OREL a OSLJABJA jakož i křižáky s pancéřovým krytem. Ke druhé skuoině počítá starší lodi, jež prý skoro již ani nemohou pustiti se do námořní bitvy – jsou to řadové lodi NAVARIN a SISOJ VELIKIJ, jakož i křižáky ADMIRAL NACHIMOV a DMITRIJ DONSKOJ. Zato 4 první svrchu zmíněné obrněné lodi, jež stavěny v Rusku byly dle modelu portarturského CESAREVIČE, jenž zbudován byl ve Francii, jsou největší a nejlepší z ruského loďstva. Jimž vyrovná se jen japonská loď MIKASA. Kdyby se Rožestvenskému podařilo jen s těmito čtyřmi obrněnci spojiti se s loďstvem portarturským a vladivostockým, stačilo by to, aby zjednal si převahu na moři nad Japonci. Měli by pak Rusové 9 výborných řadových lodí a 3 pancéřové křižáky oproti Tógóovým 5 řadovým lodím a 9 křižákům. – Pátá řadová loď, OSLJABJA, je sice sesterskou lodí portarturských POBĚDY a PERESVĚTU, zbudovaných v r. 1898, leč jest mnohem slabší v pancéřování i v dělostřelbě. Přesto však loď ta snese dalekou cestu a má velmi rychlý chod podobně jako oněch 5 křižáků s pancéřovým krytem, z nichž však jediný OLEG (stejného modelu jako vladivostocký BOGATYR), jest dosti silný a rychlý, aby mohl býti vysílán na rekognoscírky. AVRORA jest sice teprve 4 roky stará, ale má slabý pancíř a pomalý chod , zato však IZUMRUD a ŽEMČUG, lodi typu slavného portarthurského NOVIKA, mají rychlost 24 uzlů. – Vážné obavy vzbuzuje však, že loďstvu přiděleny jsou svrchu zmíněné 4 zastaralé lodi, jež prý již naprosto k ničemu se nehodí. Dvě z nich nejsou vlastně nic než „staré bedny“ a všechny čtyři mají tak volný chod (13 uzlů), že budou zdržovati ostatní loďstvo, zejména v případě, že by toto chtělo uniknouti boji se silnějším nepřítelem. Když již Rusové nechtěli nechati toto „staré harampádí“ doma, měli prý aspoň odděliti je od ostatního loďstva, aby je nezdržovaly. – Posádka všech 32 lodí páčí na 13 000 mužů, z nichž prý více než polovina jsou záložníci. – Nemáme příčiny pochybovati o dobrých úmyslech tohoto zpravodaje, leč zdá se nám úsudek jeho přespříliš pesimistický. Byloť ze strany ruské tvrzeno, že ony lodi staršího původu byly vesměs opraveny a opatřeny nejmodernějšími přístroji atd. Ostatně jest admirál Rožestvenskij, jenž požívá nejlepší pověsti, jistě dobře zpraven o jejich stavu a jistě by si je „neuvázal na krk“, kdyby mu měly býti jen na překážku. – Jak jsme již v našem listě oznámili, bude loďstvo baltické rozděleno na dva oddíly a snad příčina toho leží právě v tomto volnějším chodu oněch lodí, kteréž budou odděleny, jak si to německý znalec přeje. Také není dobře podceňovati ony menší křižáky typu NOVIKU. Vždyť právě NOVIK dokázal, co dovede i loď slabší a menší, má-li dobrého velitele. A to platí o celém loďstvu, jež - podle minulosti admirála Rožestvenského soudě – jest v nejlepších rukou. – „Novoje Vremja“, uznávajíc obtíže, s nimiž jest baltickému loďstvu bojovati na dlouhé cestě na Daleký Východ, píše: „V dějinách námořních válek jsou četné případy, ve kterých méně početné a nikoliv veskrze dobré loďstvo potřelo nepřátele. Rožestvenský má veškeré žádoucí vlastnosti velitele, možno tedy očekávati jeho dostavení se na bojiště a další vývoj věcí, zvláště až bude posílen loďstvem portarturským a vladivostockým. Ovšem „čekati klidně“ 60 dnů, kdy portarturskému loďstvu hrozí záhuba, dovede jen Rus. Leč doufejme! – Dnes již baltické loďstvo, jež vyplulo ve dnou oddílech, jest celé na cestě, na níž provází ho požehnání celého národa ruského a všeho uvědomělého Slovanstva. (19.10.1904)
O NEDOSTATCÍCH BALTICKÉHO LOĎSTVA zmínili jsme se již předešle, nyní dočítáme se v „Ruských Vědomostech“ podobného úsudku z péra vyššího námořního důstojníka, jenž varuje před přeceňováním tohoto loďstva. (23.10.1904)
Rožestvenského 2. Tichooceánská opouští Libavu. Je 15. října 1904. K Cušimě popluje sedm měsíců.
Vpředu SUVOROV (část, u Cušimy potopen), následují ALEXANDR III. (potopen), BORODINO (potopen), OREL (vzdá se) a tříkomínový OSLJABJA (potopen). V pozadí plují ALMAZ (unikne do Vladivostoku) a IZUMRUD (unikne, ale ztroskotá a bude zničen vlastní posádkou).
