Připomenutí stejnojmenné knihy s oficiálními záznamy příběhů posádek rakouských a rakousko-uherských válečných lodí v 19. století. Její text nehýří dobovým květnatým, mnohomluvným, tedy „pomalým“ literárním stylem, nýbrž velmi plasticky, autenticky i pozoruhodně dynamicky a věcně i zasvěceně reflektuje dávné dramatické chvíle v životě rakouských respektive rakousko-uherských námořníků – řadových důstojníků, dělostřelců i plavců, přičemž tu mj. lze vysledovat kariérní nitky ve službě mužů, kteří se později stanou význačnými osobnostmi monarchistického válečného námořnictva. Kniha je sepsána čistým jazykem, který – byť samozřejmě je pro nás už antikvárně pitoreskní – jí rovněž dodává dobový půvab a pomáhá nám pochopit milieu lodní služby v 19. století... Přestože se v této dokumentární knize kupodivu neplýtvá pathosem, jejím textem prostupuje pro nás až neobvyklá hrdost někdejšího velení maríny Jeho Veličenstva císaře Františka Josefa na udatnost, připravenost a vytrvalost monarchistických námořníků v nejtěžších chvílích, ať jimi byly bitevní momenty, či dlouhé hodiny řádění živlů… I proto je tento spis vzácný. Kniha pojednává samozřejmě nejen o mužích, kteří kdysi sloužili v loďstvu Jeho Veličenstva císaře, ale také o téměř zapomenutých plachetnících či paroplachetnících, které v 19. století nesly osudy svých posádek. Kapitoly:
1820 – ZÁHUBA J. V. BRIGY „DALMATO“. 1820–1822 – CESTA J. V. FREGATY „CAROLINY“ DO ČÍNY. 1822 – UDEŘENÍ BLESKU DO J. V. FREGATY „LIPSIE“. 1824–1826 – ZÁPASY S NÁMOŘNÍMI LUPIČI A ŘECKÝMI LODĚMI. 1827 – BOJ GOELETY „SOFIE“ S LODĚMI ŘECKÝCH NÁMOŘNÍCH LUPIČŮ. 1828 – EL-ARAIŠ. 1821–1830 – ČINNOST RAKOUSKÉHO VÁLEČNÉHO LOĎSTVA ZA ŘECKÝCH BOJŮ ZA SVOBODU. 1840 – ST. JEAN D'ACRE. 1840 – J. V. FREGATY „MEDEA“ A „GUERRIERA“ A KORVETA „LIPSIA“ V NEBEZPEČÍ ZTROSKOTATI SE NA REJDĚ BEIRUTSKÉ. 1840 – DOBYTI SAIDY (SIDOA). 1841 – HRDINSKÝ SKUTEK PLAVCE MENEGHETTIHO ZA VELKÉHO POŽÁRU VE SMYRNĚ.1848 – ODRAŽENÍ ÚTOKU NA CAORLE. 1849 – ÚTOK PALIČÍMI LODICEMI NA J. V. FREGATU „VENERE“. 1849 – ZAJETÍ GARIBALDINSKÝCH ČET U MYSU MAESTRA. 1849 – DVĚ UDÁLOSTI ZA BLOKÁDY BENÁTEK. 1852 – ZÁHUBA J. V. KOLOVÉHO PARNÍKU „MARIA ANNA“. 1853 – J. V. BRIGA „HUSSAR“ A GOELETTA „ARTEMISIA“ SE PŘIPRAVUJÍ K BOJI S AMERICKOU KORVETOU „ST. LOUIS“. 1853 – ZÁCHRÁNA PENIŠI „LYNX“ Z NEBEZPEČÍ. 1859 – ČERVENÁ VLAJKA KAPITÁNA CELESTÝNA IVANCICHE. 1859 – POSADKA J. V. PARNÍKU „TAURUS“ ZACHRAŇUJE U SULINY POSÁDKY OBCHODNÍCH LODÍ. 1859 – ÚTOK FRANCOUZSKÉ FREGATY „IMPÉTUEUSE“ NA ZADER. 1860 – J. V. KORVETA „DANDOLO“ V NEBEZPEČNÉ VÝCHODNÍ BOUŘI NA MAROCKÉM POBŘEŽÍ. 1860 – BITVA U HELGOLANDU (z knihy M. Jelínka „Slavné bitvy admirála Tegetthoffa“, Akcent 2013). 1866 – POŽÁR NA JEHO VELIČENSTVA FREGATĚ „NOVARA“, 1866 – BITVA U VISU – str. 5 (z knihy M. Jelínka „Slavné bitvy admirála Tegetthoffa“, Akcent 2013). 1869 – VĚRNÍ DRUZI – zkáza J. V. fregaty „radetzky“. 1869 – Cesta J. V. císaře a krÁle do východnÍch zemí. 1872 – Požár na Jeho Veličenstva lodi „LISSA“. 1874 – Ztroskotání J. V. brigY „Saida“. 1886 – Nehoda ČlunU J. V. korvety „Donau“ v New-YorkskÉm pŘÍSTAVU. Dva životopisy: VELKOVÉVODA FRIEDRICH, svobodný pán z Wüllerstorf-Urbairů. Slovníček k r.1866.
Do 19. století, jmenovitě šedesátých let onoho věku, spadá osud někdejšího velitele rakouského válečného námořnictva arcivévody Ferdinanda Maxmiliána (1832–1867). Rovněž povědomí o tomto někdejším vrchním veliteli rakouského válečného námořnictva se z paměťové zásoby českých příznivců světové námořní historie vytrácí, ač poslední roky arcivévodova života za jeho panování za Atlantickým oceánem byly velmi pohnuté i velmi dramatické. A tak i jsme se rozhodli i sdělení o nich vynést na světlo současnosti… Na část „Památné události J. V. válečného námořnictva tedy navazuje knižní práce FERDINAND MAX – TRAGICKÉ DOBRODRUŽSGVÍ V MEXIKU
Práce zčásti vychází z obsahu zapomenutého spisu dr. V. Řezníčka, zčásti je původní autorskou prací. Líčí především dvě etapy arcivévodova závěru života, v l. 1863–1867, kdy byl císařem Maxmiliánem I. Mexickým. Jeho snahy učinit z daleké velké země za Atlantickým oceánem prosperující a vnitřně klidný stát však skončily Maxmiliánovou porážkou a pak popravou. První část DOBA ZAČÁTKU líčí Maxmiliánovo dětství a mládí, vstup do manželství, politický nezdar v Itálii, přemlouvání velkovévody francouzským císařem Napoleonem III. k vládnutí v Mexiku, jednání s mexickými legáty, Maxmiliánův souhlas a váhání, odplutí z Rakouska, připlutí do Mexika a vstup do císařského paláce. Část DOBA KONCE je pokračováním pojednání předchozího a líčíme v ní život monarchy, činnost Bazainova francouzského vojska v Mexiku, postoje opozice, všímáme si první velkých vladařských potíží Maxmiliána, postojů a jednání císařovny Charlotty, odchodu francouzské armády z Mexika, Maxmiliánova stažení do Querétara a jeho porážka, soudu a popravy císaře. Kdo má skutečně hlubší zájem o kapitoly z dějin Rakouska a Rakouska-Uherska, rád se s tímto souborem seznámí. - 147 stran A4 / 150 Kč