V pojednání „Válečný zpravodaj J. Klecandy“ (viz https://cms.oldships.webnode.cz/products/valecny-zpravodaj-z-bojiste/) jsem Ti, vážený Čtenáři, rád představil téměř zapomenuté periodikum, redigované známou osobností českého literárního a žurnalistického světa konce 19. století a začátku 20. století. Ano, „Obrazový zpravodaj z bojiště války rusko-japonské“. Mnohému současnému zájemci vojenské a námořní historie by listování jeho velkými, značně obrazovými stranami s odérem jakési jemňoučké, neškodné plísně, vytištěnými v l.
Když jsem nedávno znovu probíral stránky „Zpravodaje“ (neboť na duši zvídavce působí jeho tlachavý, kdysi ale tak dynamický obsah až blahodárně), napadlo mě: „Tento časopis je velmi vzácný, a tak co se o něj podělit?“ Odpovědí je náplň tohoto oddílu OLDSHIPS.
V sekci CUŠIMA Ti, vážený Čtenáři, nabízím kompletní (až na titěrné marginálie) soubor zpráv a článků, věnovaných v Klecandově „Zpravodaji“ plavbě II. Tichooceánské eskadry (Rožestvenského) – od jejího vyplutí po strašnou porážku u Cušimy. Pravda, nebudeš mít možnost spolu s těmito texty vnímat nahnědlou barvu starého novinového papíru, nebude ti v prstech při jejich převracení šumět list za listem, nebudou tu tiráže, velké titulky…, přesto však se domnívám, že přijmeš tento soubor nejen jako dokument o jedné nešťastné eskadře či rusko-japonské válce, ale i jako dokument o době končící secese, v níž dámy nosily dlouhé nabírané sukně a kloboučky a pánové buřinky a cylindry, kdy buchty a polévkové nudle byly výhradně domácí, od panímámy, kdy ještě děti nemluvily sprostě, kdy v městech jezdily koňské drožky (až v r. 1905 u nás první elektrické tramvaje), automobily byly vzácností a vzdušné balóny s pasažérskými podvěšenými koši cosi jako zjevení, kdy krajiny nebyly zadrátovány vodiči vysokého napětí a prošpikované větrnými elektrárnami, kdy kluci hltali verneovky… a kdy řadová pancéřová loď s vytrčenými dvanáctipalcovkami byla hrůzu budícím mořským monstrem – daleko nejdokonalejším válečným zařízením té doby. Tehdy kameloti pobíhali se „Zpravodajem“ po ulicích, vykřikovali „Petropavlóóóvsk potopen i s admirálem“, „jenerál Kondratěnko zabit na portarturské pevnosti“, „Rožestvenského eskadra v Malajském průlivu“… a nabízeli jej v začouzených hospodách, v nichž pomlaskávaly mariášové karty a strýci hulili z dýmek levný tabák… - a tohle vše je z toho časopisu znát. Možná, možná to zjistíš i zpod řádků zpráv, komentářů a úvah hodně přes sto let starých, který tu nabízím nejen k přečtení, ale k vcítění se do oné staré doby (ostatně proto i ty reklamy mezi textem). V tomto konglomerátu sdělení sice nenajdeš myriády faktů, na jejichž chumly jsme zvyklí ze současné literatury a novin, nebude to čtení ani trochu podobné Kovaříkově „Cušimě“, ale – jsem přesvědčen – výtečně pochopíš dobu, v níž se mj. 2. Tichooceánská eskadra pohybovala vstříc svému tragickému zániku u Cušimy
Poznámka: Úpravy textů jsou minimální – z „Rožděstvenského“ jsem opravoval na Rožestvenského, „kapitán Kladov“ je tu správně „Klado“, „Obrněnec Suvarov“ je tu „SUVOROV“ apod., ale nechával jsem „křižáky“ a „Bicmarka“, staročeské infinitivy apod.