Pan M. Pešťák by byl vděčný za pomoc při shánění podrobnosti a admirálu Petru Váchalovi, o němž pojednává stručné curriculum vitae níže. Kdo z příznivců námořní historie o této zapomenuté, ale určitě zajímavé postavě ví něco více, dokázal by panu Pošťákovi pomoci? Psát lze na e-adresu: Strelec.M.P@seznam.cz
ADMIRÁL PETR VÁCHAL
Petr Váchal se narodil 29. 6. 1849 v Milavčích č. p. 28 jako syn podílníka na statku (v matričním zápisu doslova „halbhäusler“) Tomáše Váchala a Margarety, rozené Sloupové. Absolvoval obecnou školu v Domažlicích a pak nastoupil na místní gymnázium. Později přešel na plzeňskou reálku, ale denní dojíždění (na ubytování v Plzni rodina studenta neměla peníze) poznamenalo jeho jak zdravotní stav, tak studijní výsledky, takže se Petr nakonec vyučil zámečníkem. Zdroje nejsou jednotné, zda se do Dalmácie dostal jako vandrovní tovaryš, nebo v důsledku povolávacího rozkazu, ale vojenskou službu nastoupil u C. a K. námořnictva jako strojník. Nejprve sloužil na lodi NARENTA a později na obrněnci LISSA. Podle různých zpráv rychle postupoval po služebním žebříčku. V roce 1873 odešel do civilu a přijal práci ve Whiteheadově továrně na torpéda ve Rijece. V roce 1877 byl firmou vyslán do Ruska jako instruktor, v roce 1879, či 1880 vykonával tutéž práci v italské La Spezii. (Podle jiné verze příběhu někdy v letech 1879 či 1880 údajně navrhl svým nadřízeným různá technická vylepšení produkovaných torpéd, což ho stálo místo u Whiteheada a proto přijal místo v Itálii.)
V roce 1881 se ocitl na recepci na argentinském velvyslanectví v Londýně, kde si s italským doporučením dojednal práci u argentinského válečného loďstva. Zde začal svou službu na lodi MAIPU(??). Vzhledem k tomu, že šlo o experimentální (kolesové??) torpédové plavidlo s výzbrojí od firmy Whitehead, je pravděpodobné, že měl opět fungovat jako instruktor potažmo byl Argentincům „dodán“ firmou jako živoucí „know-how“.
Po roce služby, kdy prokázal svou kvalifikaci, už coby lodní inženýr nastoupil jako strojní důstojník na tehdy nejnovějším argentinském obrněnci ALMIRANTE BROWN (postavena v loděnici bří Samuel v Londýně, na vodu spuštěna v r. 1882; zajímavé je, že tato loď o 4200 lt a s hlavní výzbrojí 8x 203 mm… neměla torpédomety, a to ani po přestavbě v l. 1897-1898 v La Seyne – pozn. M.J.). Přitom se stále zabýval technickými problémy torpéd a vedení torpédového boje. V dalších letech se s podporou kontradmirála Cordery věnoval konstrukci vlastního typu torpéda a rozvíjením vlastní teorie torpédového útoku. Úspěšnou vlastní konstrukci torpéda vytvořil v letech 1886-1888. Torpédo bylo následujícího roku (1889) vystaveno na Světové výstavě v Paříži, kde obdrželo stříbrnou medaili. Tehdejší odborníky překvapily jeho malé rozměry (délka cca 150cm) při zachování tehdy běžné účinnosti a výkonů, jakých dosahovaly mnohem rozměrnější torpéda.
Téhož roku Petr Váchal navštívil Prahu a o dva roky později zajel i do Milavčí a Domažlic.
U argentinského loďstva velmi rychle postupoval na služebním žebříčku, dosáhl hodnosti admirála a řadu let působil jako pedagog na argentinské námořní akademii. Přisuzuje se mu autorství řady teoretických prací v oboru torpéd a námořních min.
Admirál Petr Váchal zemřel v roce 1919. Na jeho existenci upozorňují občas staré pohlednice na Aukru, synopse románu nabízená Josefem Kopernickým Krajskému nakladatelství Plzeň počátkem šedesátých let 20. stol. a jedna poznámka na síti v diskusi k váchalovské výstavě, vycházející patrně z faksimile jakýchsi starých jugoslávských novin.
https://www.todocoleccion.net/1899-manual-ilustrado-torpedos-submarinos-armada-argentina-ingreso-envio-gratis~x34011257 - Váchalova příručka
Děkujeme, že při pátrání po cenných podrobnostech ze života této výjimečné osobnnosti pomůžete. (Michael Pešťák, e-mail: Strelec.M.P@seznam.cz