Tomu, kdo se věnuje historii rakouského respektive rakousko-uherského válečného námořnictva, je osobnost velkovévody Ferdinanda Maxmiliána – bratra císaře Františka Josefa I., známá. Ostatně adm. W. von Tegetthoff, jemuž jsme věnovali „Námořní žurnál č.2“, byl delší čas dobrým přítelem, ba kumpánem „veselého Maxe“, jak se velkovévodovi na vídeňském dvoře také říkalo; ostatně veselý i lehkomyslný byl skutečně Max dost. Jako místodržící v l. 1857 - 1859 v nepokojném Lombardsku-benátsku (se sídlem v Miláně) sice neuspěl, ale jako vrchnímu veliteli rakouského válečného námořnictva se mu poměrně dařilo, ač se nutně musím ptát, jak podíl viny měl na ubohé připravenosti rakouského válečného námořnictva před r. 1866… Avšak hnán vlastní ctižádostí (neboť se vedle svého bratra cítil „druhořadý“) i ctižádostí své ženy, belgické princezny Charlotty, nechal se přemluvit francouzským císařem Napoleonem III. k přijetí císařské koruny v dalekém, vnitřně rozháraném a hospodářsky slabém Mexiku, a tak v r. 1862 manželský pár s početným doprovodem opustil svůj útulný zámek Miramare nedaleko Terstu a v r. 1864 odplul na fregatě NOVARA za oceán… Velkovévodův sen (a jeho ženy) být vladařem velkého státu však vzal za své! Ferdinand Max jako Maxmilián I. Mexický, obklopen nedůvěryhodnými dvořany a ministry a v soupeření s prezidentem B. Juárezem, jenž s pomocí vlastní armády (a později podporován USA) usiloval o ustavení Mexické republiky, zemi nedokázal řídit. A když pak ztratil vojenskou podporu Francie, kterou mexická avantýra ekonomicky i politicky přespříliš zatěžovala (stoupající vliv USA ve Střední Americe, nebezpečí války Francie s Pruskem…), byl ambicím konec. Charlotta sice odjela do Evropy vyprosit si pomoc u Napoleona III. a papeže, ale neuspěla a její psychické přepětí se změnilo v šílenství – už svého muže nikdy nespatřila; dožila na zámku Bouchot v Belgii (1927)… V r. 1867 císařské vojsko republikánský nepřítel rozbil do několika malých, izolovaných skupin, a s jednou z nich se Maxmilán držel ve městě Querétaro. Zradou se však dostal do rukou republikánů. Přes přímluvy řady významných osobností o zachování jeho života byl Maxmilián I. na Juárezův příkaz popraven 19. června 1867. Tato publikace obsahuje sdělení, která v mnohém doplňují knižní práce obsahující i pojednání o Ferdinandu Maxmilánovi, vydaná u nás v poslední době. Autor: Milan Jelínek, Václav Řezníček.
„FERDINAD MAXMILIÁN – TRAGICKÉ DOBRODRUŽSTVÍ V MEXIKU“ - KANON Hradec Králové, IV. vydání, únor 2012 – reedice. Brožovaná publikace formátu A4/50 stran + bílé tvrdé desky s barevným potiskem, cena zatím nestanovena + poštovné. Poštovné: 50 Kč doporučeně, 10 Kč dobírkou; při odběru až 3 publikací v jedné zásilce hradí objednavatel jedno poštovné! Objednávky (a případné dotazy) na: warships@centrum.cz. Doba dodání do týdne od obdržení platby, nebo dohodou. Platbu předem složenkou odešlete laskavě na adresu: Milan Jelínek. Pouchovská 747, Hradec Králové 500 03.
Bankovní platby předem prosím na účet (předčíslí 67… – číslo účtu 22… / banka 62…): 670100 – 2208559638 / 6210 - jako identifikaci platby uveďte Vaše jméno) Děkujeme za Váš zájem!
ZATÍM NEDOSTUPNÉ! LZE VŠAK ZÍSKAT TUTO VERZI a5:
„FERDINAD MAXMILIÁN – TRAGICKÉ DOBRODRUŽSTVÍ V MEXIKU“ - KANON Hradec Králové, III. vydání, listopad 2010 – reedice. Brožovaná publikace formátu A5, 116 stran textu + 4 strany obrazové + tvrdé desky s barevným potiskem, cena 138 Kč + poštovné.
Poštovné: 50 Kč doporučeně, 100 Kč dobírkou; při odběru až 3 publikací v jedné zásilce hradí objednavatel jedno poštovné!
Objednávky (a případné dotazy) na: warships@centrum.cz. Doba dodání do týdne od obdržení platby, nebo dohodou.
Platbu předem složenkou odešlete laskavě na adresu:
Milan Jelínek. Pouchovská 747, Hradec Králové 500 03.
Bankovní platby předem prosím na účet (předčíslí 67… – číslo účtu 22… / banka 62…):
670100 – 2208559638 / 6210 - jako identifikaci platby uveďte Vaše jméno)
Děkujeme za Váš zájem!