STAVBA VÁLEČNÝCH LODÍ V LONDÝNĚ A PETROHRACĚ V DOBĚ PREDREADNOUGHTŮ
V Námořních žurnálech historických se lze dočíst, že určitá loď, jejíž osud jsme vylíčili a případně popsali její konstrukci, vznikla tam a tam, v té či oné loděnici. Zpravidla čtenáře takové sdělení až tak nezajímá, ale my jsme se rozhodli na téma se podívat. Stálo to zato! Odkryl se nám svět, jaký by měl každý fanda námořní historie (v tomto případě v druhé polovině 19. století) aspoň trochu poznat, neboť bez něj si nelze vylepšit představu o tom, jak někdejší obrněnce vznikaly – svět doků, dílen, skluzišť, jeřábů, strojíren a kotláren, dělovek, lanáren a plachtoven…
V první práci na to téma jsme zatím nahlédli jen do Londýna, abychom poznali slavné loděnice na Temži – jednak královské v Deptfordu a Woolwichi, jednak soukromé: THAMES IRON WORKS, J. & W. DUDGEON, JOHN I. THORNYCROFT, R. & H. GREEN, SAMUDA BROTHERS aj., strojírnu MAUDSLAY, SONS & FIELD i strojírnu jejího velkého konkurenta JOHN PENN AND SONS, významnou RAVENHILL AND RENNIE… Ano, bývala to velká jména, ba v uctivém povědomí britských a světových fandů válečných lodí jsou dodnes!
A koho zaujala naše podrobná práce „Lodě války rusko-japonské 1904-1905“ ve čtyřech dílech, narazil na pojmy jako BALTICKÝ ZÁVOD, NĚVSKÝ ZÁVOD, IŽORSKÝ ZÁVOD, OBUCHOVO a mnoho jiných. Ano, bývaly to - a některé dodnes jsou - velké loděnicové a tovární komplexy v Petrohradě (Gutujevský ostrov, Vasiljevský ostrov…) nebo jeho okolí, po Něvě vzhůru, v nichž vznikaly bitevní obrněnce i křižníky všech velikostí a druhů, torpédové lodě, ponorky… Také o těchto loďařských závodech se ve světové historické literatuře natož ruské píše velmi často. Ano, tam se „narodily“ všechny řadové lodě, jež pak byly potopeny nebo zajaty u Cušimy, většina obrněnců a křižníků, které byly při obléhání Port Arturu, křižníky, které z Vladivostoku vyrážely na Japonské moře atd. atd.
Kdo má skutečně hlubší zájem o historii námořního vojenství, měl by si tuto práci přečíst.
STAVBA VÁLEČNÝCH LODÍ V LONDÝNĚ A PETROHRACĚ V DOBĚ PREDREADNOUGHTŮ je nízkonákladová publikace ve formátu A4, má 56 + tvrdý bílý lesklý přebal s barevným potiskem. Uvnitř je faktograficky velmi bohatý text, mapky, plánky a řada fotografií. Další informace na hlavní straně OLDSHIPS.